Holocénní kultury I.

Antropark vznikl jako součást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005.

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák:    antropark@seznam.cz

 

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Zpět na rozcestník holocenních kultur

 

Popis: C:\Users\Tomáš\Downloads\anglie.gif

 

HOLOCÉNNÍ KULTURY I. - kultury posledních 10 000 let

Neolit (mladší doba kamenná) - éra prvních zemědělců

Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hložkem a odbornými pracovníky Muzea hlavního města Prahy).

wpe2.jpg (51715 bytes)

K mezolitickému způsobu života byl alternativou neolitický způsob života. V teplém podnebí krajina zarůstá vegetací a je využívána především ke sběru, pravděpodobně zahrádkaření a lovu. Neolit nabízí jen dřinu, nevýživné potraviny, silnou závislost na vrtoších přírody a bere lidem svobodu a opravdový vztah k přírodě. Tak proč se tedy vůbec šířil? Zřejmě nebylo na výběr. V posledních letech se ukazuje, že skutečnou výhodou neolitického hospodaření bylo paradoxně něco velmi neusedlého. Zemědělství oproti zahrádkaření poskytuje velké množství dehydrovaných potravin (semena a zrna), jsou tedy váhově lehké a vydrží uskladněny po dlouhý čas. To jsou vlastnosti potravin, které se mohou stát páteří zásobování jednotlivých válečných výprav, ale i pravidelných dodávek armádám. Výboje se najednou mohly odehrávat velmi profesionálně a ve velkém. Konkurovat, či obstát proti takovým výpadům nebylo pro sběrače lovce vlastně možné. Buďto se přizpůsobíte a vytvoříte sami podobnou společnost, nebo se přidáte k nepřátelům a stanete se jejími dělníky, odevzdávajíce úrodu, která bude podporovat další výboje. Nebo prostě zaniknete. Neolitem se pro nás změní výpověď archeologie, přibude totiž materiál, který se snadno dochovává až do dnešních časů. Vedle kamenné industrie (ta bude existovat i v době bronzové) je to totiž keramika, která nám bude podávat takové informace, jež předchozí lehké, ale snadno zkáze podléhající organické materiály nemohly dochovat. Jednou z takových velmi transparentních kultur paleolitu je fascinující a barvami hýřící kultura MMK.

 

Kultura MMK - kultura s moravskou malovanou keramikou

(někdy označovaná jako kultura s moravsko-slovenskou malovanou keramikou)

Jedná se o výraznou neolitickou kulturu s ústředím na jižní Moravě (hlavně v okolí Znojma). Územně do ní spadalo jihozápadní Slovensko, přilehlé části Rakouska a Maďarska. Výrazným prvkem byla nepřehlédnutelná, geometrická malba na keramice. Odtud se vliv MMK šířil dále na sever do Polska, Čech a středního Německa. Zde chybí malba keramiky, ale objevují se zde typické tvary keramických nádob MMK. Na jižní Moravě se vedle nádob vyskytují keramické lžíce, naběračky, krychlovité lampičky a modely předmětů a objektů. Nechybí ani kolekce keramických zvířátek a lidí. Známé jsou venuše, které se v průběhu času mění. Barva je bílá, žlutá a červená, vzory geometrické jako meandr, klikatka, paprsky apod. Vedle pravoúhlých obytných objektů se objevují i rondely - kruhově uspořádané sloupořadí z dřevěných kůlů, často obklopeny částečnými vyhloubenými příkopy (v Těšeticích u Znojma má takový objekt průměr 60 metrů). 

wpe7.jpg (58320 bytes)

Hrnce, hrnečky, mísy na dlouhých nožkách, stolečky, modely židliček, skříněk, korýtek, pecnu chleba, domečku, lodičky..... výpovědi o jakých se nám v paleolitu ani nezdálo. Keramika je snadno zpracovatelným materiálem a výslednicí kulturního vzorce. Co bylo ještě v mladém paleolitu a mezolitu ze dřeva a kůže, zde mohlo být z hlíny. Váha není překážkou, když se žije usedle a tak byla hlína použita na stěny i střechy domků, k výrobě nádobí, hraček, kultovních předmětů, setrvačníků, vřetének, závaží pro tkalcovské stavy a nechyběly četné lidské figurky. Do kulturního vzorce MMK však navíc patří zdobení barvami. Když akceptujeme tyto vzorce a promítneme je do archeologického materiálu, naskytne se nám několik velmi autentických pohledů do minulosti. (Obrazové rekonstrukce kultury MMK vznikly díky konzultacím a materiálům poskytnutým Martinem Hložkem, Petr Dvořákem, Radkem Tichým a Miroslavem Králíkem).

 

wpe4.jpg (50831 bytes)

Model domečku je přetransformován do reálné podoby. Výtvarné principy a výrazové prvky jsou převedeny do archeologické situace vykopaného půdorysu konkrétní stavby. Okénka jsou převzata ze sedátka a ze skříňky, barevnost z několika předmětů, na kterých se barva dochovala. Symbolická kostra zvířete na střeše je zátěžový fixační konstrukční systém, který je na rekonstrukční transformaci - napodobenině realizován z březové kůry a z březových kmínků. Jaký byl charakter domu s kostrou se v prvním plánu práce neřeší. Celkový dojem je však zcela evidentně velmi efektní a připomíná některá africká malovaná obydlí. 

 

wpe5.jpg (24254 bytes)

Zlomek keramiky, označený jako loď, je transformován do výzdoby monoxylonu - plavidla běžného v neolitu, vyrobeného z jediného kusu kmene stromu. Lodě tak mohly připomínat některé čluny severozápadních indiánů.

 

Venuše  MMK

    wpeE.jpg (58464 bytes)

Neolitické venuše jsou jiné než ty v paleolitu. Velmi snadná výroba je koncipována tak, aby ji zvládl i méně nadaný hrnčíř a technologií se nezničily. Množství sošek na jediném nalezišti je také větší než v paleolitu. Vše je hodně podřízeno technologii a informací o inspirujících prvcích ze skutečné vizáže je opravdu poskrovnu. Na obraze tedy není rekonstrukční transformace, ale jen umělecká souladná malba. Čas strávený nad takovou malbou je vhodný pro přemítání nad každou částí těla sošky a jejímu porovnání s lidským tělem. To co vypadá jako lopatky u páteře, mohou být i copy. Některé venuše mají totiž tyto vertikální linie dvojité. A škála možného je zase pestřejší. Také nahota venuší je sporná, řada z nich mohla být pomalována tak, že znázorňovaly přiléhavý oděv. Jsou však i další figurky a nejen ženské, některé i sedící a mnohé mají evidentní primární pohlavní znaky, takže nahota zde mohla mít alespoň z části určitou roli. 

 

 

Výroba venuší

wpeF.jpg (56247 bytes)

Technologický postup výroby venuší byl velmi výrazný. Ačkoli venuše vypadá velmi umělecky a pracně, existuje i zde určitá pomůcka, jak si práci rozdělit do zvládnutelných malých úseků a pak vše spojit v jeden, na pohled složitěji vypadající celek. Umělci a řemeslníci v paleolitu užívali kánony proporcí, které se dobře uplatní, když z materiálu ubíráte (skulptura). Tady materiál přidáváme (plastika), proto je možný skládačkový postup. Nejprve uválíme dva kužely, jejichž spojením vznikají nožičky se zadečkem. Jednoduchá geometrická hlavička spíš připomíná hrnec, kterých vyráběli hrnčíři velké množství. Je to dobře známá, snadno zvládnutelná forma, proto oblíbenější, než aby se tvůrce snažil vyjádřit nějaký skutečný tvar hlavy nebo účesu. Horní část trupu je jednoduchý trojúhelník. Přidají se kolínka, prsa, uši a nos a všechny tři základní díly se spojí. Občas měl výrobce uměleckého ducha a zkusil jinak nudné, geometrické figurky oživit realistickými prvky, například výraznějším bříškem. Teprve pak se vše vypaluje a barví.

 

 

Jaké informace nesou lengyelské sošky?

Lengyelské sošky MMK jsou především řemeslné a dekorativní. Tvary a vzory jsou převzaté z předcházejících vzorů jiných sošek. Jen tu a tam vidíme některé konkrétní prvky anatomie či etnografie. Takovou soškou je venuše s dobře naznačenými vlnitými vlasy.

 

Tato soška má pro změnu naznačeny vlasy rovné.

 

 

wpeC.jpg (39263 bytes)

Zlomek neolitické venuše jakých bylo na jižní Moravě nalezeno mnoho, ale tento má dochované zbarvení s dekorem naznačujícím spodní okraj pravidelné struktury. Dá se tak snadno usuzovat na nápadité kraťasy. Jak je vidět, soška je neúplná, proto také mohlo klidně jít i o kompletnější oděv.

 

 wpe8.jpg (47040 bytes)

Tato soška je velmi nápadná vysokým složitým nákrčníkem. Právě takové nezvyklé prvky jsou důležité, protože představují vstup inspirativního reálného pramene do jinak přesně daného procesu vytváření sošek. Pozadí obrazu tvoří vzory z nádob MMK.

 

wpe9.jpg (52851 bytes)

Nejenom, že má na sobě figurka ženy sukénku, ale ta je ještě navíc zdobená keramickými výstupky. Logickým předpokladem je, že umění je zde spojeno s mytologií a náboženstvím. Bohaté vzory mají zabránit vstupu zlých sil do předmětů a objektu. To co vidíme v dochované keramice, by pak bylo i na textilu a dalších materiálech. Zdobí se oblečení, pravděpodobně i vchody do obydlí. Je to logická úvaha, která vyplývá ze zkušeností z etnografických materiálů. Soška je bez barvení, ale ne proto, že by nebyla původně barvena. Aby se dochovala barva, musely být splněny určité archeologizační, zcela ideální podmínky a tak tomu ve většině případů rozhodně není. V reále je zase možné docela úspěšně uvažovat, že zde nešlo jen o sukénku na jinak nahé postavě, ale možná šlo o znázornění kompletních šatů, které je pro nás dnes už nečitelné.

 

Rekonstrukční transformace a souladné postavy tohoto obrazu řeší šikmé prvky v místě lopatek, které mohly být i zřasením textilie. Původní sošky bývaly pomalovány a některé dochované čáry lze považovat za lemy límce nebo rukávů. Ženské figurky se sukní se vymykají ostatním venuším MMK a je možné, že byly spíše hračkami a nesou informace o dalším dekoru u spodního lemu sukně. Tyto transformace zpracovávají možnost, že původní sošky nebyly jen nahými figurami, samy měly oděv naznačený nebo dokonce připevněný a jako takový je zde interpretován i na lidské postavě.

 

Tato soška z Rakouska patří mezi takové, které nesou dobře zachovalé stopy původní malby a je zvláštní i tím, že má otvor mezi horní částí stehen. Ten mohl sloužit k provlečení bederní roušky (dobře dokladované z eneolitu u Ötziho). Méně pravděpodobně k fixaci sošky k podkladu (dokonalému přichycení řemínkem by z přední strany překážely špičky chodidel). Obraz předvádí možnosti interpretace malby na stehnech jako zdobené kamaše nebo tetování či malbu na kůži a přívěšek na krku předvádí jako spojené kančí kly. I zde sledujeme zdobení krku.

 

Kdyby rekonstrukční paleoetnologie a  rekonstrukční etnologie byly už desetiletí systematicky profesionalizované obory, určitě by v naší expozici dnes nechyběly podobně zpracované materiály z další výrazné neolitické kultury. Bukovohorská kultura také vynikala nápaditým výtvarným kulturním vzorcem. Tato kultura ze Slovenska a Maďarska užívala v keramice velmi efektní, sdružené rovnoběžné geometrizované linie svých dekorativních motivů. Navíc i zde se keramika barvila. Užívala se černá, červená, bílá, žlutá. Barvená keramika a fascinující výtvarné vzory nás provází dalšími následnými kulturami, bohužel pro nás je stále zcela zbytečně mnoho věcí odtrženo od někdejšího života a naprosto zbytečně zahaleno do šedavého mlžného závoje tajemství. 

 

Eneolit  (pozdní doba kamenná)

Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hložkem a odbornými pracovníky Muzea hlavního města Prahy).

wpe5.jpg (60882 bytes)

Archeologické označení jako pozdní doba kamenná. V archeologickém záznamu se objevuje vedle kostěné industrie, keramiky a kamene poprvé také kov. V tomto případě měď, proto se někdy toto období také nazývá dobou měděnou - chalkolitem. Měď se zpracovávala především v jihovýchodní Evropě a to předně na výrobu šperků. Vedle mědi se objevuje ve šperku jantar a zlato. V archeologickém materiálu je objem kovů mizivý. Půdorysy obydlí jsou podstatně menší než v dřívějším neolitu. V umění existují doklady zápřahu dobytka k orbě. V Egejské oblasti se už před polovinou 3. tisíciletí na Krétě rozvíjí mínojská kultura a v Řecku je to heladská kultura (přecházejí plynule do doby bronzové).  

 

 

První kov na Moravě

V centrální Moravě v Přerově byl nedávno objeven kruhový hrob s ženskou kostrou s milodary u nohou a drobným kouskem měděného plíšku v oblasti hrudníku, který mohl být i součástí lemu textílie.

 

Starší doba bronzová

Kvalifikovaná rekonstrukční představa - pro Muzeum hlavního města Prahy (tónový obraz vznikl ve spolupráci s archeologem Martinem Hložkem a odbornými pracovníky Muzea hlavního města Prahy).

wpe6.jpg (47128 bytes)

Na začátku 2. tisíciletí před naším letopočtem dochází v Evropě k pohybům obyvatelstva, kdy se šíří znalost metalurgie bronzu - slitiny mědi a cínu. Vznikají obchodní cesty, protože největší naleziště mědi jsou na Kypru a největší naleziště cínu jsou v Cornwallu na jihozápadě Anglie. Pro tato období jsou charakteristická opevněná sídliště situovaná na strategických vyvýšeninách. Doba bronzová je bohatě dokladovaná na Krétě (mykénská kultura) a v celé egejské oblasti a v Řecku. Na Krétě vznikají paláce s obdélníkovým nádvořím uprostřed stavby, s labyrintem velkého počtu místností. Paláce byly vícepatrové s vodovody a kanalizací, koupelnami i splachovacími záchody.    

Pro další fungování expozice Antroparku  hledáme sponzora. Více informací na

      http://www.anthropark.wz.cz/sponzoring.htm


 

Následující éra

Předchozí éra

Popis: C:\Users\Tomáš\Downloads\holoce32a.jpg

 

Kultury běžně zpracovávající kovy

 

Pozdní paleolit

epipaleolit - mezolit

 

Další související články

 

Největší expozice venuší - Venuše - cesta časem

 

 

Úvod do rekonstrukční paleoetnologie - učebnice rekonstrukční paleoetnologie pro vysoké školy, základní metodika jak zpracovávat materiály kolem schopností a možností chování dávných etnik - www.rekonstrukcepraveku.wz.cz

 

wpe23.jpg (9093 bytes)

Maturitní otázky

Dějiny umění - umění paleolitu - www.anthropark.wz.cz/maturita.htm

Dějepis - paleolit - www.paleoetnologie.wz.cz/mat_ot.htm 

 


 

 

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

 

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák