Přechodné kultury

Antropark vznikl jako součást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005.

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák:    antropark@seznam.cz

 

 

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Popis: C:\Users\Tomáš\Downloads\anglie.gif

 

 tranzitní  technokomplexy    48 000-33 000 let

 

(přechodné  kultury)  

Ilustrační obrázek ukazuje přibližný reliéf Evropy v době přechodných kultur, které se v Evropě vyskytovaly spíše lokálně ostrůvkovitě.

 

Jedná se o kultury přechodného období od středního paleolitu k mladému. Patří sem kultury jako bohunicien, szeletien a dají se přiřadit i starší aurignacien a chatelperonien. Docházelo zde k nahrazení původních neandrtálců anatomicky moderními lidmi. Název tranzitní či přechodné jen naznačuje časové zařazení kultur. Tak jako většina kultur, jsou i tyto hotové a individuálně specifikovatelné. Nejedná se ani zde o nějaký sledovatelný postupný proces – plynulou proměnu středního paleolitu v mladý. Kultury koexistují vedle sebe mozaikovitě roztroušeny po Evropě.

Co se týká štípané industrie, zjednodušeně lze říci, že některé kultury si nesou spíše tradici zpracování nástrojů středního paleolitu a jejich nositeli mohli být neandrtálci, ale s jistotou to nevíme. V jiných kulturách převládají ve štípané industrii určité pokročilé rysy, což napovídá, že se mohly dostat na Moravu migrací z Předního východu. Nositelem takových kultur byl snad již anatomicky moderní člověk.

 

Obraz znázorňuje szeletienského lovce, který má velmi malý hrot, užitý jako projektil šípu. Protože je hrot vyroben odštípáním přebytečného materiálu, stejně jako předchozí středopaleolitické hroty, je velmi dobře možné, že nositelem této kultury byli stále neandrtálci. Vizáž moravských neandrtálců není možné stanovit pro fragmentárnost a nečetnost jejich dochovaných ostatků. Někdy se uvádí určité sapientní (moderní) znaky na zlomku dětské čelisti. Tento konkrétní zobrazený lovec je zpodobněn jako neandrtaloidní typ. Jeho image oděvu, zbraně i účesu byla vytvořena na obraze tak, aby dojem z něj korespondoval s řemeslně a výtvarně nápaditým zpracováním szeletienských silicitových hrotů.

 

Szeletien

Szeletien je středoevropská přechodná kultura, vyznačující se výrobou krásných a barevně atraktivních silicitových hrotů. Lokality jsou v otevřené krajině, materiál pro štípanou industrii se transportoval i desítky kilometrů. Szeletienské hroty připomínají klasické pěstní klíny středního paleolitu, což by mohlo naznačovat, že kultura má domácí kořeny v tradičních neandrtálských etnikách. Ovšem osteologický materiál chybí. K sídelní strategii - nepřekrývá se s osídlením bohunicienu.

Červenohnědě zbarvený radiolarit byl vyhledávanou surovinou. Zobrazené hroty pocházejí od Moravan ze západního Slovenska. Protože některé hroty mají odlomené špičky nárazem a jejich tloušťka je vyhovující pro pronikání tkání, je možné přikročit k rekonstrukční metamorfóze a proměnit je v živou zbraň. Rekonstrukce vychází z harmonického propojení výtvarného a řemeslného zpracování hrotu, kdy je stejně kvalitně zpracováno ratiště. Je však možné, že bylo zdobeno jemnou omotávkou nebo barvou. Ale to se u malých střel projevovalo až dále v délce ratiště na stabilizátorech. Zdobení střel má i praktický účel a to usnadnit nalezení střely v přírodě, což bývá velmi často nejběžnější problém. Tvar hrotu napovídá, že musel mít stabilizátory letu, protože bylo nutno zvýšit pravděpodobnost rovnoběžného zásahu mezi žebra zvířete. K tomu se výborně hodí luk, který má přirozenou drážku. Tou je tětiva. Také velikosti některých hrotů naznačují, že střely byly tak malé a s tak malou hmotností, že házení, či vymetání z vrhače by nedokázalo udělit střele patřičnou letovou ani pracovní energii. Takovou rychlost a energii dokáže udělit tak malé střele právě jen pružina luku. Hroty samy jsou velice kompaktní a nejsou příliš dlouhé, aby se zbytečně nelámaly. Tvarově a konstrukčně jsou tedy hroty tak povedené, že se jejich tvar nemusel měnit pro různé typy zbraní, popřípadě k jinému užití (což naznačují některé příliš tlusté hroty). Spíše se tedy jednalo o přesné zbraně vhodné pro individuální, konkrétní kořist, nikoli pro plošné vybíjení.

 

Bohunicien

je specifická kultura s vyspělou levalloiskou technikou štípání kamene ze speciálně předpřipraveného jádra. Sídelní strategie - lokality na kopcích kolem brněnské kotliny, zřejmě pro možnost sledování pohybu stádní zvěře. Podnebí chladnější než dnes. Doložená barviva na brněnských lokalitách - červená, žlutá. Suroviny – rohovec a radiolarit.

Lokality na Moravě - Bohunice, Stránská skála, Líšeň, Tvarožná a Želeč, dále Nižný hrabovec na Slovensku, Dzierzyslaw v Polsku, Tulichivka na Ukrajině, Temnata v Bulharsku,a Boker Tachtii v Izraeli.

 

 

Obraz Iniciace chlapců  - první obrazová rekonstrukce lidí z doby přechodných kultur

Obraz vznikl pro Magistrát města Brna, konzultanti – Miriam Fišáková Nývltová a Petr Škrdla. Obraz představuje tábořiště bohunicienských lidí na bohunickém kopci, v pozadí Stránská skála a část pro zdejší obyvatele snadno přehledného území. Pro zamezení zbytečných spekulací vidíme jen okrajovou výseč tábora, kde probíhá iniciace chlapců. Ženy a ostatní děti jsou vykázány. Barvy užité k obřadu jsou archeologicky dokumentovány. Ležící zbraně jsou opatřeny patřičnými bohunicienskými hroty. Anatomicky moderní lidé mají snědou barvu kůže, stále se nejednalo o typicky severskou kulturu. Oděv má, kromě přímých účastníků obřadu, charakter pro chladné klima. Konstrukce obydlí vychází ze snadno dostupného materiálu rákosu a jeho dobrých izolačních vlastností na větrem a nepřízní počasí exponovaných místech s možným trvalejším charakterem osídlení typu základny.

 

Tenké úštěpy rohovce vyhlížející jako listy by byly výhodné jako malé projektily pro šípy, minimálně jako kopí pro vrhače. Na některých špičkách hrotů jsou vidět impakty (zbytkové plošky po nárazu hrotu, kdy se odštípla ostrá špička).

 

Zajímavé a zároveň krásné jsou bohunicienské hroty, zvláště ty vyrobené z červenohnědého radiolaritu. Rohovec pochází z nedalekého zdroje na Stránské skále u Brna, radiolarit sem byl dopraven.

 

Další rekonstrukční transformace - doplnění bohunicienských hrotů z rohovce (Stránská skála - Brno).

Další rekonstrukční transformace - doplnění bohunicienských hrotů z rohovce (Bohunice - Brno).

Pro další fungování expozice Antroparku  hledáme sponzora. Více informací na

      http://www.anthropark.wz.cz/sponzoring.htm

 


 

Následující éra

Předchozí éra

Popis: C:\Users\Tomáš\Downloads\aurign4.jpg        

Aurignacien    

   

Střední a starý paleolit

 

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

 

Zpět na domovskou stránku Antroparku

 

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz