Antropark vznikl jako součást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005.

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák:    antropark@seznam.cz

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Zpět na přehled spolupracovníků

 

 

Ing. arch. Jana Šinkyříková  STUDIO BLOK

Interiéry, architektonické studie, výukové programy, volná tvorba.

Kontakt - Email:  studio.blok@email.cz

              Tel.:

 

Paní architektku jsem poprvé pracovně kontaktoval kvůli předběžné konzultaci spojené s přestavbou jedné drobné muzejní expozice. Nachystal jsem si pro ni pro představu fotografie současných expozic. Okamžitě mě upozornila na tamní nevhodné umístění svítidel, která uzavřený prostor ještě více opticky zmenšují, zároveň často nežádoucím způsobem oslňují návštěvníka a ve výsledku pak takovýto muzejní prostor působí nepřehledně a klaustrofobicky. Brzo bylo jasné, že paní architektka si hledí především základních věcí, což mám velmi rád. Základní chyby totiž žádný extravagantní nápad nikdy nezachrání. Dobře odvedená práce v oněch nosných oblastech je však zárukou, že dobrý nápad navíc padne na úrodnou půdu a věc skutečně povýší.

Její doménou jsou právě osvětlovací prvky a způsoby nasvícení prostoru vůbec, neboť, jak sama říká: "Dobrým osvětlením lze povýšit zcela nenápadný, jednoduchý interiér a naopak "zabít" vrcholně designové dílo". A právě expozice nejsou ničím jiným, než prostředím, kde chtějí svá specifická nasvětlení dioramata, figury, obrazové rekonstrukce, doprovodné fotografie, obrazovky a přirozeně rovněž samotné artefakty.

V současnosti se tedy věnuje mimo praktické interiérové architektury (byty, rodinné i bytové domy, kanceláře soukromých firem i institucí, slavnostní síně, kavárny a jiné komerční prostory spojené s prezentacemi nabízených služeb a výrobků) i výuce na SŠUD (Střední škola umění a designu, stylu a módy) v Brně a také nově právě projektům expozičního charakteru. A to jejich současným, moderním požadavkům, které splňují stávající projekční digitální technologie spolu s využitím mých obrazových rekonstrukcí v klasičtějších, ale soudobých podobách.

Už při prvních konzultacích s ní jsem si uvědomil, že začlenit moderní obrazové či digitální rekonstrukce do již stávající architektury je skutečně obtížné. Přidávat můžeme jen to, co unese stávající duch a styl - ty totiž lze buď "přizvat k vytvoření atmosféry" nebo potlačit. Řešení tkví ve zkušenostech, filozofii a individualitě každého architekta a specifičnostech daného místa. Pak se také lze setkat s řešeními, kde tvůrce expozice snadno zvolí něco stylovějšího“, co by zapadalo do architektonického celku, což obrazové rekonstrukce barevného a přesvědčivějšího charakteru velmi často vylučuje. Tím však dojde k hrubé chybě, architektura interiéru muzejní expozice má být v ideálním případě i didaktická a tím získává silné ambice účinně předávat informace. Vypuštěním obrazů s realistickým a přesvědčivě živým nábojem pak zůstane jen stylový háv, který sice pěkně v daných prostorách sedí (a snad i získá nějaké to ocenění), ale dále od takové expozice nemůžete nic chtít. Obrazy v ní uplatněné jsou už dál nepoužitelné pro další média, televizi, učebnice a podobně, ale ani nepředstavují ve své okleštěné podobě něco, co by mohlo předvést skutečně zapamatovatelné informace a už vůbec ne změnit staré, vžité, žel často stále mylné představy. To je více než smutné, pokud jdou ohromné finanční částky na renovace expozic či na úplně nové expozice, přičemž didaktický dopad je mizivý.

Naše koncepce, se tedy ubírá velmi novátorským územím, kde nacházíme využití pro nové obrazové rekonstrukce v pozměněných podobách s využitím současných technologií, aby zapadly do daného stylu s tím, že jsme si vědomi, že toto je spíše jen dekorativní řešení prostoru a pro uplatnění barevných rekonstrukcí se využije jen určitý, jim zvláště upravený prostor. To se týká tedy již daných expozic, do kterých se zasahuje spíše dílčím způsobem.

Podobně je to i s nově vytvářenými expozičními prostory. I barevná rekonstrukce potřebuje hned od počátku určitá specifika, co se týká osvětlení a umístění v prostoru i možného odstupu diváka. Totéž platí i pro využití současné interaktivní animace a digitalizace, ty zase potřebují velmi specifický prostor, na míru vytvořené zastínění a určitou uzavřenou akustikou, aby byla expozice harmonická a po všech stránkách funkční.

V současnosti s paní architektkou rozpracováváme základní písemný materiál věnující se konkrétní podobě hlavních zásad moderní expoziční práce (pro muzejnictví a výuku). Snažíme se tak dohnat některá špičková západní zahraniční muzea, která mají s instalacemi takových obrazových rekonstrukcí dlouholeté zkušenosti a dotáhnout tuto koncepci dál, do podoby, kterou dnes  nabízejí a umožňují současné technologie.

 

 

Ukázky práce

       

           

 

         

 

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Zpět na přehled spolupracovníků

 

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák