Antropark vznikl jako součást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005.

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák:    antropark@seznam.cz

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Zpět na výběr zpráv

 

 

 

Zpráva  za  prázdninové  měsíce 

červenec,  srpen,  září 2012

 

 

Krátce řečeno

 

Pracovalo se pracovalo se a zase se jen pracovalo. Sice následovaly hluboké výdechy, vždy když se odevzdávaly postupně dokončované velké zakázky, ale těch bylo tolik, že jakýsi alespoň symbolický oddych byl možný teprve v polovině září. I tehdy však mistr alespoň zdvihl objektiv k obloze, aby zaznamenal tu mrak, tu skálu, tam vodní masu.

Docela dialekticko-filozofickou ilustrací dnešní reálné doby jsou dva příběhy odehrávající se v jednom čase, avšak v jiných světech. Na začátku prázdnin se podařilo do naší Wikipedie dát hesla k mé maličkosti a také k Antroparku. Tu se to někomu nepozdávalo a hrozil stažením, neb prý nebyly dodrženy jakési ne zcela jasné podmínky důležitosti. Tak to bylo u nás. Na straně druhé se ve Velké Británii pan Axelle Russo marně snažil kontaktovat mě přes Antropark, by do katalogu British Muzea získal ode mě obrázky. Jaké? Ano, opět Sungirmena a Sungirskýchj dětí. Bohužel tady vše spadlo do spamu a v zápalu práce jsme si toho nevšimli a zprávy se smazaly. Ale oba houževnatí pánové nepolevili. Jeden se dožadoval nějakých podložeností a přes naši snahu vypsat pečlivě působení jak mé, tak působení Antroparku v takové míře, aby výčet doložil důležitost obou předmětů zájmu, Antropark na naší Wikipedii smazal. Není však důvod k zoufání, na Antropark se dá přes Wiki stále dostat. Nikoli však od nás, ale přes britskou Wiki a konkrétní paleolitická období, kde je pravidelně uveden Antropark jako doporučený zdroj. A Jak dopadl pan Axelle Russo z Británie? Ani on to nevzdal ve své snaze a učinil poslední zoufalý pokus. Ten sice opět skončil v našem  spamovém koši, ale tentokrát jsme jej zavčas objevili a tak konečně vyjde Sungirmen a Sungirské děti poprvé také v Británii. To je slavnostní chvíle, neb tato velká země se takovému aktu doposud bránila. Ale bylo by zavádějící myslet si, že Antropark a Sungirmen jsou věcí známou jen v USA, Francii a Německu, neboť mnozí badatelé na přednáškách a seminářích používají obrazy z Antroparku běžně a dělají mu dobrou reklamu.

Obšírněji řečeno:

Nejdřív se dokončila zakázka do muzea v Mülheimu do západního Německa. To byl onen halštatský pohřební průvod. Bezprostředně po ní se přešlo k dopracování soukromé zakázky, aby bylo zač plniti žaludek a platiti elektřinu, plyn a podobné vymoženosti. A tak vznikl časový prostor na rychlé dokončení zakázky velké Hradecké epopeje, která se tím dodatečně rozšířila o jeden obraz. Průřez minulostí, rozdělený do 11 velkoformátových obrazů byl stále velkým a velmi tvrdým oříškem. Skákání z období do období, řada rozmalovaných obrazů naráz a fůra materiálů, který se nesmí smíchat, vedl už jen pro svůj objem ke zmatkům a častým přehlédnutím. Někde při přenosu dat nebo v tiskárně se dokonce zasekl jeden rozkres s novým rozměrem, takže jeden obraz byl v původním nezvětšeném poměru do posledních hodin. Naštěstí byla chyba těsně před dokončením nalezena a s jazykem na vestě za několik bezesných nocí odstraněna. Naštěstí to  bylo možné a obraz tím jen získal. Byl obohacen např. o dramaticky vyhlížející přírodniny, zničený plot, kouř nad nově vytvořenou krajinou, vše evokující čas strachu, hrůzy a války nejisté doby. U jiného obrazu by to nešlo. Např. u  posledního obrazu hromady a hromady figur pouštějící se do ražby mincí, mletí obilí, odlévání kovů do forem nebo soustruhování dřeva na sebe poutaly veškerou pozornost a nesnesly by přehlušení jinou akční situací. Tento obraz znázorňující období laténu měl doznat mnohé změny a mělo zde přibýt mnoho nového. Zatím byl proveden jen tužkou a měly následovat fotostudie, výběr kompozic, rozkresy a seskládání materiálů do nového kompaktního celku. Ale pohled na kalendář nějaké manýry postupu práce s velkorysými přípravami à la da Vinci či Alfons Mucha nebyly možné. Takže nezbývalo, než postupovat jako hlavní hrdina v Bibli a stvořit obraz za šest dní. A nejlépe také z ničeho.

Hradecká epopej je tedy kolekce obrazů, která vznikala v průběhu jediného roku. Aby byla vůbec realizovatelná, jsou obrazy provedeny na většině plochy v monochromatické podobě. A to teplou hnědou a přidáním studených tónů modré. Tím se zvětšila hloubka obrazů. Pro dnešní barevný svět je to samozřejmě málo a bylo by pěkné a žádoucí obraz po obrazu ještě zdokonalit odborně a znovu vytvořit v plně barevné podobě. Musíme přiznat, že takový projekt nebyl doposud realizován a předchozí podobný také zůstal v jednobarevné podobě. Další využití takových obrazů je pak omezené a například pro televizi je už přímo nezajímavé. Takže si držme do budoucna palce, ať naše minulost nezůstane jen černobílá.

Hradecká epopej má kromě své šíře témat ještě další důležitou prioritu. Je to největší soubor tabulových rekonstrukcí vůbec. Tabulová reprezentační kompozice slučuje ohromné množství poznatků, ale často spíš otevírá řadu nových otázek a snadno se může do nekonečna opravovat a upravovat. Dohání se tak absence rekonstrukcí obecně. Samojediná barevná rekonstrukce pro Německo trvala tři měsíce a kdyby nebyl pevně stanoven termín dokončení a předání zadavateli, byl by ji poradce přepracovával a nechával předělávat do nynějška.

Poučení je jasné. Je nutné, aby si zadavatel uvědomil náročnost tabulové rekonstrukce, kdy chce narychlo dohnat příliš dlouho neřešených oblastí. Musí se stát realistou a přiznat fakt, že jsme společnost bez stálé systematické rekonstrukce, společnost věřící na mávnutí kouzelného proutku či se spoléhající, že to někdo za nás udělá.

Doufejme, že snad Hradecká epopej dozraje do dokonalosti, přejme jí čas, kdy obraz po obraze bude přehodnocován a znovuvytvořen v tom nejlepším.

Během prázdnin měl patřit čas i další zakázce, opět zaměřené na tabulové obrazy. Původně byla tato nová zakázka koncipovaná jako ukázková a bezstrátová. Změnou systému spolupráce (muzeum – specialisté) na „modernější a pokrokovější systém“ (muzeum -prostředník – specialisté) zatím vznikla jen časová ztráta třech měsíců. Ale časové propady předešlých zakázek onen ,,nadbytečný“ čas plně a dokonale pohltily, takže na nedostatek práce jsem si během tohoto prostoje rozhodně nemohl stěžovat. Nyní však o novém projektu zatím nejednáme s muzeem ale s prostředníkem, zpoždění se dále zvyšuje, takže upřímně není jisté, zda nějaké rekonstrukce budou vůbec realizovány. Ale nemalujme zlého čaroděje na stěnu jeskyně a dívejme se vstříc zářným zítřkům lidstva.

Optimistické je to, že Mistr už nevydržel jen dělat na panském a asi čtyři dny v druhém pololetí na pár minut vytáhl své stále nedomalované nové rekonstrukce, určené jen a jen pro expozici Antroparku a několik jich dokončil. Takže alespoň nějaké nové obrazy v Antroparku letos budou!

Zastavení povídek na prázdniny zase umožnilo vyšetřit čas na dopsání nové knihy. A to se opravdu podařilo. Vydání Katáriů v knižní podobě se projednávalo s nakladatelem a nakonec se ukazuje, že bude nejvýhodnější nové digitální medium. Kniha i povídky pak z Antroparku zmizí a přesunou se na komerční nosiče a zde zůstanou jen ukázky.

Co se týká nové knihy Dobyvatelé zapovězené země, podařilo se celý text dopsat a nyní se chystají autorské, technické a korektorské úpravy. Připomeňme jen, že se jedná o zcela výjimečnou práci, protože námětem je tak dávné období, že ještě nikdy nebylo literárně zpracováno a vůbec nic alespoň vzdáleně podobného nikdy nevzniklo.

Kniha mohla vzniknout jen díky informacím a materiálům, které nabízí současná evoluční biologie, kdy ustupují geny a na změnu organismus reaguje pružně chováním. Předávané chování pak otvírá bránu do nového oboru - memetiky. Takže zase spousta rekonstrukcí, modelů nejrůznějších kultur v čase, v prostředí a určitých situacích, kdy vznikají nové, specifické podoby kulturních řešení ve své zdánlivé nahodilosti. A kdy se můžeme na tuto unikátní cestu do nejtemnějšího a nejhlubšího pravěku těšit? První pokračování se objeví coby vánoční dárek v Antroparku!

 

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Zpět na výběr zpráv

 

 

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák